Jak jsem si musela vzít Postinor

Pokud jste četli článek, ve kterém hejtím hormonální antikoncepci, může vám tento titulek připadat přinejmenším úsměvný. Mně tahle situace přišla taky úsměvná, možná trochu pokrytecká, zároveň ale poučná. Ale jen chvíli, pak mi totiž začala připadat pěkně na nic. Jsem dost opatrná a zodpovědná, ale stane se, a tak jsem si Portinor prostě vzala. Jestli čekáte, že to změnilo můj názor na druh antikoncepce, kterou používám a že jsem pak pelášila na gynekologii pro HA, tak to se přesně nestalo.

Začala bych vedlejšími účinky, které se u mě projevily asi tak do dvanácti hodin po užití Postinoru. Byla jsem zrovna ve Vídni a šla vybrat do bankomatu. Cestou tam jsem byla úplně v pohodě, cestou zpátky mě začala bolet hlava, taky se mi docela točila a zhoršilo se mi vidění na levé oko. Když jsem dorazila do cool hipster kavárny, kde na mě čekal kamarád, bylo to už všechno v hajzlu. Rozjela se mi strašná migréna, horší jsem asi nikdy neměla. Bolela mě levá čelist, oko, ucho, nos, hlava, ramena, kolena, palce. Ne, kecám. Končilo to u toho ramena. Mimo to mi bylo špatně i od žaludku, takže ze své veganské snídaně za patnáct euro jsem měla dvě sousta. Navíc jsem i trochu zvracela. Když jsme tedy konečně dorazili do airbnb bytu a já si cestou stihla vzít nejdřív paralen a pak i ibalgin, šla jsem spát. No, spát. S takovouhle bolestí nemůžete spát, protože vás nenechá usnout. Co mi teda pomohlo? Vypila jsem asi tak dvě sklenice vody, vlezla si na patnáct minut do horké sprchy a nakonec to zapila kafíčkem. A pak už jsem byla fresh.

Po tomhle hrozném dni jsem si říkala: Ok, je to na nic, ale už to mám za sebou. Neměla jsem. V následujícím týdnu mě tohle čekalo ještě třikrát, naštěstí už to nebylo tak intenzivní, ale stejně to stálo za prd. Protože mě z ničeho nic začala bolet hlava a já nemohla nic dělat. Dost rychle jsem ale začala pozorovat i další vedlejší účinky. Když do sebe narvete tak velké množství synteticky vyrobeného hormonu, tak se to asi musí nějak projevit. Cítím se jako takoví ti tlustí bratři z Alenky. Jako váleček, do kterého stačí šťouchnout a on se překulí a pak se kutálí z kopce... A cítím se tak hned ráno, když ještě ani nic nesním. Zvláštní kapitolou je i pleť, která mě trápí už skoro deset let. Podledních pár měsíců jsem z ní ale měla dobrej pocit, že se to lepší a že se mi sklidily hormony. Těsně před Postinorem jsem navíc od řešení pupínků přešla k řešení pigmentového zabarvení po akné. No, den po užití Postinoru jsem se probudila s obličejem mého třináctiletého já. Z mojí pleti, která má sklon spíše k vysušování, se během týdne stala pleť mastná. Vlastně mám pocit, jakobych si dělala nějaký celotělový sádlový zábal, protože mastit se mi začaly i vlasy. Hrůza.

A aby toho nebylo málo, projevilo se to i na mojí psychice - která není v pohodě už tak. Je mi prostě na hovno. Menstruaci jsem dostala o týden dřív, těhotná teda snad nejsem. V červnu prostě potřebuju státnicovat, ne rodit, ale kdybych si měla Postinor vzít znovu, tak nevím. Říkám si, co to s tělem musí udělat vevnitř, když zvenku to má tak jasné účinky. A hormonální antikoncepce? Pfff. Cpát do sebe něco obdobného, i když v menším množství, za to ale pravidelně, v plánu opravdu nemám. Jediná světlá stránka, kterou na tomhle všem vidím, je že se mi to naštěstí nestalo s nějakým random týpečkem nebo s někým, komu jsem jedno.

P.S. A zjistila jsem, že nonstop lékárna ve Vodičkově už nosnstop není, za to je ale nonstop lékárna na Kulaťáku. Občanku, ani předpis nepotřebujete, nic jsem nevyplňovala, jen zaplatila 650 Kč - díky, že to nebyl zrovna jeden z těch dnů, kdy mám na účtu 9 Kč a v peněžence tak 3.