Proč bradavky pořád ještě nejsou free?

Bradavky. Kdo je nemá, ať první hodí kamenem. Ještě před pár lety pro mě byly jakkoliv viditelné či vyrýsované bradavky největší trapas. Nosila jsem tenkrát pestrobarevné push-upky, stejně jako moje druhostupňové vrstevnice. Dneska jsou pro mě jedna z nejvíc sexy věcí, jak na mně, tak na někom jiném.

Stále se ale ještě setkávám s reakcí ne až tak přívětivou. Když si nevezmu podprsenku - a to mám podprsenky ráda, ale třeba v horku se mi fakt nechce - čekám negativní reakci od mojí mámy. Ta mi tvrdí, že se mi vytahají prsa a taky nevidí důvod, proč si prostě podprsenku nevzít. Negativní reakci ale nečekám od mých vrstevnic. A ona přece jen občas přijde. Ještě dokážu pochopit, že není úplně běžné chodit úplně bez trička (jako můžou kluci) nebo si vzít třeba síťované triko a pod ním nic nemít. Asi bych se nad tím taky pozastavila. Co je ale tak znepokojivého na bradavkách, které jdou vidět pod oblečením? A jak to, že to přijde znepokojivé holkám kolem dvacítky? Navíc, i když si vezmu podprsenku, tak mi ty bradavky půjdou vidět, protože nosím jen krajkové nebo aspoň nijak „nevycpané” prádlo. A poslední otázka: proč, když hledám nějaké rozumné články o bradavkách pod oblečením, vyskočí na mě asi po třech odkazech porno?

Pořídila jsem si bílý topík, takový ten krátký, bez rukávu, který vás obepne a vypadá cool a navíc vám v něm v létě není horko. Chtěla jsem ho nosit jen tak, ale pak jsem zjistila, že mi v něm ty bradavky jdou vidět možná až moc. Že možná nejsem dost odvážná, abych si takový top vzala mezi lidi. Nebo že nejsem odvážná, abych si ho vzala večer do města - venčit psa do Stromovky jsem v něm šla. Takže možná, že to není tolik o mně, ale o okolí. Docela nedávno jsem kolem půlnoci stála na Václaváku, kousek ode mě seděli na lavičce moji kamarádi a já telefonovala. Měla jsem na sobě docela krátké šaty, černý rozepnutý svetr, růžové sandálky na platformě a podprsenku jsem neměla.  A najednou ke mně přišel chlap, který si myslel, že jsem prostitutka a prošel těsně okolo mě - bylo jasný, že čekal, jestli mu řeknu něco sexy nebo nevím, jak to prostitutky dělají. Nicméně já se zatvářila jakože Děláš si prdel? Asi tak dva metry ode mě sedí moji kamarádi, já telefonuju s mámou a rozhodně nevypadám lacině, ani se netvářím vyzývavě. Jsem oblečená stejně jako jsem byla dopoledne do školy. A možná proto jsou bradavky pořád ještě tabu. Protože si o to nechcete říkat, a tak si radši vezmete podprsenku. I když si o to vlastně ani neříkáte, ale prostě chcete být free. I když si tu podprsenku třeba nevezmete kvůli jednomu konkrétnímu klukovi, který se vám líbí a ne kvůli všem chlapům na světě.

Nevím, jestli jsem bradavkový problém popsala dost srozumitelně, takže tady je malé shrnutí.
1) Ženské bradavky jsou přespříliš sexualizované.
2) Od malička je vnímáme jako něco, za co bysme se měly stydět nebo to alespoň skrývat.
3) Když už má žena odvahu bradavky ukázat, byť třeba jen pod oblečením, je na ni často pohlíženo skrz prsty.

P.S. Na mou oslavu jsem si to tričko vzala s podprsenkou, ale nakonec jsem si ji po poradě s kamarádkami sundala.
P.P.S. Bradavky jsou pohoršující, ale co třeba takový zadek? Polovina mého klauzurního souboru zachycovala můj zadek a pohoršující to nikomu nepřišlo.