Tento týden jsem si koupila novou knížku. A ačkoliv jsem teprve na začátku, už teď dost změnila můj postoj k ostatním a k tomu, co chci a nechci. Hned v podtitulu je napsané: Jak přestat trávit čas, který nemáte, děláním věcí, které nechcete dělat, s lidmi, které nemáte rádi. A tohle je přesně můj problém - dělám věci, které se mi vlastně nechce dělat, jenom abych někoho neurazila nebo aby na mě nebyl naštvaný. Zatím jsem z knížky vyčetla dvě dost zásadní věci. Zaprvé, že nemůžeme ovlivnit, co si o nás budou ostatní myslet. Ať budeme sebemilejší, stejně na někoho můžeme působit nesympaticky. Tak proč se přetvařovat a zbytečně se snažit být jiný, abysme se někomu zalíbili nebo mu vyhovovali, když stejně neovlivníme, co si o nás bude myslet. -V souvislosti s tím mě taky napadlo, že často máme pocit, že si o nás někdo musí myslet, že jsem úplně debilní, protože jsem udělali nějakou chybu, ale když tu stejnou chybu udělá někdo jiný, tak si jí skoro nevšimneme. Mně se tohle stává třeba v práci - napríklad když spletu objednávku a musím to říct v kuchyni, připadá mi, že si všichni musí říkat, že jsem úplně vypatlaná. Ale když se to samé stane někomu jinému, vůbec mi nepříjde hloupej. A zadruhé mě zaujalo NotSorry pravidlo, o kterém se v knížce hodně mluví. Má dva kroky - rozhodnout se, co mě nezajímá (To find out what I don't give a fuck about) a prostě se o to nezajímat (Do not give a fuck). Takhle napsané to pro někoho (třeba pro mě) může vypadat nemožné, ale zároveň je to dost inspirativní. Kdyby to tak šlo, prostě se rozhodnout a být v klidu - no a o tom, jak se těmito dvěma kroky propracovat vlastně celá knížka je. Není potřeba být zlý, nepříjemný nebo někoho urážet, ale prostě si stát za svým. A tak se o to snažím.
Taky jsem zrovna dneska narazila na zajímavé video o toxickém chování, které podle mě hodně souvisí i s celou knížkou, tak tady ho máte ☺
Okomentovat