Social Media

Jak jsem se (ne)stala minimalistkou



Už docela dlouhou dobu tíhnu k různým alternativním způsobům života, myšlení a tak. Jako malá jsem chtěla být buddhistka a udělala jsem si v pokojíčku něco jako buddhistický oltář, u kterého jsem chtěla meditovat - oltář jsem tam měla dlouho, ale meditovala jsem dohromady asi tak 3 minuty. V šestnácti jsem chtěla být vegankou a jedla jsem vegansky asi třičtvrtě roku, ale když mi došlo, že jím hlavně hranolky, nechala jsem toho. Teď jsem se ale rozhodla, že budu minimalistkou. Do jaké míry se mi to podařilo?




Minimalismus je fajn. Nekupujete zbytečné věci, čímž šetříte přírodu, když už si něco kupujete, snažíte se vybírat lokální a fér značky, radši si pořídite dražší věc, která vydrží dlouho, než abyste každý týden nakupovali v řetězci... To mě baví. Radši budu mít míň kvalitních věcí, které se mi budou skutečně moc líbit a dlouho mi vydrží. Zároveň, když si uvědomíte, kolik máte doma zbytečných odstínů laků na nehty a přitom ve finále používáte jen tělovou a červenou... A tak jsem začala procházet všechny úložné prostory v mém pokoji. Skříň, komodu, skříňku na šminky, stůl... skutečně jsem byla odhodlaná zbavit se zbytečností. S oblečením to nebylo tak těžké - věci, které jsem na sobě dlouho neměla, jsem prostě naskládala do tašky a odnesu je do Sue Ryder. Objevila jsem spoustu kousků, které jsem na sobě neměla roky, a které mi buď už nejsou nebo jsou to růžové džíny, které byly cool v roce 2012 a jim podobné. Hezčí věci, které neunosím a jsou třeba i úplně nové, jsem si dala na stranu a chci je odnést do Hang It.

Pak jsem se přesunula na školní věci. Papíry z přípravy na příjmačky na gympl? Učebnice k příjmačkám na fyzioterapii? Maturitní otázky? Všechno jsem to protřídila a to, co mi přišlo použitelné pro bráchu (není zač, maturitu máš v kapse) nebo prodatelné (neotevřený přehled středoškolské fyziky a chemie v hodnotě asi tak 1500 Kč, why not?) jsem odložila pěkně na stranu a snad se to časem skutečně dostane k někomu dalšímu.

Velkým problémem ale byly šminky. Ne, že bych se nějak moc líčila. Většinou mi stačí make-up, rozjasňovač, tvářenka, jedny stíny a řasenka. Jenže postupem let se mi nahromadily nejrůznější paletky, rtěnky, tužky na oči, laky na nehty a tak dále. Řekla jsem si: fajn, tak to vyhodím. Jenže pak mi došlo, že když třeba něco fotím nebo jdu někam v kostýmu, hodí se mi tyhle jindy nepoužitelné kosmetické výstřelky. A když o tom tak uvažuju, už se vidím, jak na silvestra vymýšlím svůj kostým a nakupuju stejnou dekorativní kosmetiku, kterou bych teď vyhodila.

Minimalismus tedy není o tom, zbavit se všeho a nechat si jen to, co skutečně potřebujete. Mnohem ekologičtější a etičtější je dopoužívat věci, které už vlastníte. A o tom je vlastně i udržitelnost. Když máte doma plastové krabičky na jídlo a chcete být eko, a proto přemýšlíte o pořízení nových skleněných krabiček, ty staré nevyhazujte, dokud slouží. Takže všeho s mírou a rozumem.

P.S. Odstranění zbytečných věcí je ale jen začátek. Minimalismus je totiž hlavně o myšlení. Můžete začít s touhle 30denní minimalistickou výzvou :)




2 komentáře

  1. Pravda a článek je pěkný. :) Věci nejlépe dopotřebovat, případně předat dál. Sice to třeba trvá, ale ten pocit se nedá porovnat. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc hezký článek, máš naprostou pravdu, je potřeba nad tím trušku přemýšlet. :)
    Moc hezký blog, přidávám se k pravielným čtenářům. <3
    Tereza's journal

    OdpovědětVymazat

Instagram

Theme by BD