Social Media

Proč pro mě bude tenhle školní rok top?

Jako malá jsem se na nový školní rok vždy těšila. Po prázninách jsem měla pocit, jako by můj život začínal znovu, jako bych  měla šanci zrovna tenhle rok udělat nějakou zásadní změnu, vždycky jsem si v pokojíčku udělala takový ten velký úklid, vyházela papíry, vytřídila oblečení a připravila se na mé o ročník vyšší já. No, myslela jsem, že z tohohle už jsem vyrostla a loni to tak asi skutečně bylo, ale když teď některým už začíná škola, jakoby na mě dýchl podzim a já už se tam těším.


Tedy, těším se tam až poté, co odevzdám resty z letního semestru, ale who cares. Patnáct až dvacet stran filmové analýzy? Pfff. Fotky, které jsem za celý semestr nenafotila, udělat během jednoho týdne? Haha, pohodička. Nebo možná ne tak úplně. Když jsem ale objevila letošní rozvrh, nevěřila jsem svým očím. Jen od pondělí do středy a konec vždy před třetí? A k tomu začátky někdy v 9:30? Haha, tohle je poprvé, co jsem s rozvrhem spokojená, ba mile překvapená. A rozvrhem to  jen začalo, všechno mi do sebe totiž dokonale zapadá.

Příhlásila jsem se na lektorský kurz jógy, takže někdy v únoru už ze mě (snad) bude trenér druhé třídy. Ze mě. Ze mě, která jsem na základce měla na vysvědčení dvojku z těláku. Ze mě, kterou rodiče od patnácti do dvaceti neustále prudili s tím, že se nehýbu. Asi si k tomu každý musí najít cestu sám. Kurz mi začíná už v půlce září a protože jisté šprťáctví v sobě prostě nezapřu, koupila jsem si už takový ten pěkný sešit s kytičkama, kterej býval hrozně in ve druháku na gymplu a nadepsala jsem si ho Jóga - už jsem ale velká, takže do kolonky jméno jsem své jméno nevyplnila, nic se nesmí přehánět a v jednadvaceti už vůbec ne. Taky jsem si vzorně vytiskla skipta a jsem ready. Ráda bych se o kurzu a mém  rozhodnutí, jestli na něj jít (které trvalo asi tak půl dne) rozepsala  podrobněji někdy příště. Nicméně k tomu, že do sebe všechno zapadá - po zimním zkouškovém mě čekají jógové zkoušky, navíc díky tomu volnému rozvrhu budu mít dost času praktikovat i v pohodě na kurz chodit. Fakt mám pocit, že se všechno děje ve správnou chvíli.

Co dál. No, asi bakalářka a státnice. Protože mám ve věcech ráda pořádek, už jsem si pěkně vypsala, co kdy mám. Psát bakalářku jsem ještě nezačala, to zase prr, ale vypsat si, kdy se odevzdává je první krok k úspěchu, ne? Čtu takový ty chytrý knížky  (čti přečetla jsem dvě takovýhle knížky) a připadám  si  hrozně intelektuálně. Trochu lituju, že jsem si  jako téma nevybrala něco s feministickou tvorbou, protože jsem se o ní dozvěděla zajímavý věci, ale co už.

No a pak ještě příjmačky na magistra. Nechtěla jsem výběr oboru podělat, jako tomu bylo s bakalářským, a tak jsem už celej druhák přemýšlela. A vymyslela. Jenže ono to s tím mým vymýšlením nebude tak slavné, protože ještě v září jsem byla přesvědčená, že filmová analýza je pro  mě to pravé a že až dodělám bakaláře, půjdu tam i na magistra, blabla. Po dvou měsících jsem tam přestala chodit a po půl roce se chtěla stát lektrokou jógy, tak nevím. Pozitivní ale je, že jsem k příjmačkám začala zjišťovat nějaký věci a číst jednu knížku, přemýšlím a promýšlím a snad i něco rozumného vymyslím.

A jsem šťastná.

Okomentovat

Instagram

Theme by BD