Social Media

Proč číst non-fiction

Když jsem byla malá, tak jsem čtení nesnášela. Někdo s nadšením četl všechny díly Harryho Pottera, já přelouskala jeden, kvůli povinné četbě, a pak už to šlo mimo mě. Někoho zase bavily příběhy o koních, to bylo jednu dobu hodně cool, když jsem byla tak ve druhé třídě, mě ne. Prostě jsem nechtěla číst ani za nic, což mi vydrželo hodně dlouho - snad až do takových sedmnácti jsem prostě nečetla, pokud jsem nemusela (až na výjimky na dovolené s rodiči, kde jsem se jako typický puberťák šíleně nudila, takže mi už nezbývalo nic jiného, než si číst). Ale pak se něco změnilo - našla jsem žánr, který mě baví.
Non-fiction se ke mně dostalo ve formě knížky Tajemství. V té době jsem si neuvědomovala, co je to za žánr, ale přišlo mi super, že čtu o něčem, co se nejen skutečně stalo, ale co taky můžu uplatnit na svůj život. A tak se postupně non-fiction a self-help books staly každodenní součástí mého života. Koupila jsem si třeba How to be Parisian wherever you are, což je knížka, která se musí brát trochu s nadsázkou, ale zároveň vás vtáhne do života v mé milované Paříži. Prostě takové snění o něčem, co opravdu existuje a čeho můžete sami dosáhnout. Následovaly knížky jako třeba Love X Style X Love od Garance Doré, IT od Alexy Chung, Hygge, skvělá knížka The Life Changing Magic of not Giving a Fuck, která mi dala opravu hodně a v neposlední řadě taky Továrna na sny, o které jsem psala v jednom z minulých článků. Všechny tyhle knížky mě inspirují, pomáhají mi zvládat život, když nevím, jak se v některých situacích zachovat a moc dobře se mi čtou.

V Jógovně, kam chodím cvičit, je plakát, na kterém se píše Neposlouchej, co nechceš slyšet., tak proč bysme měli číst nebo se třeba koukat na něco, co nechceme. Když cítíte, že potřebujete pomoct, přečíst si nějakou inspirativní self-help book je jedno z nejjednodušších řešení. Některé non-fiction knížky dávají jasný návod, jak co dělat, jak se vypořádat s životními nástrahami, jak na sobě pracovat - třeba The Life Changing Magic of not Giving a Fuck - jiné vypráví příběhy inspirativních lidí. Hodně mě ovlivnila Girlboss, která je vlastně kombinací návodu a vyprávění o životě Sophie Amoruso, která se z ničeho stala úspěšnou podnikatelkou.

Teď čtu nádhernou knížku o Paříži od Jeanne Damas, kterou jsem dostala ke svátku. Jsou v ní rozhovory s 20 inspirativními pařížankami a krásné fotky. Je skvělé číst o ženách, které pochází z různých prostředí, z různých společenských vrstev, dokonce i z různých zemí, ale všechny je spojuje to, že se rozhodly žít svůj život v Paříži a jsou úspěšné ve svých oborech. Mně osobně to motivuje, protože vidím, že někdo to už zvládl, tak proč ne já.

1 komentář

  1. Zase jednou jsem si něco přečetla. Ahoj Teo 😉
    Dost souhlasím s tvým článkem, ale znáš mě, ve všem vidím chyby, které tam nebyly myšleny 😄
    To "Neposlouchej, co nechceš slyšet" je dobrý pro jógu, ale nevidět více názorů a více stran jedné rubikovy kostky, jenom kvůli svému názoru už nezní tak dobře. A vzhledem k tomu mediálnímu světu, ve kterém žijeme, je nutné si věci ověřovat a víc dbát i na názory ostatních. Samozřejmě v tom nekonfliktním zájmu, v jakém to píšeš, máš naprostou pravdu. Musíme dělat to, co nás baví, číst, co nás baví, bavit se s lidmi, které máme rádi, ale to neznamená, že občas nemusíme zajít do muzea soli, i když jen omylem 🙃
    P.S.: ty tvé předchozí články občas zní mainko jako od psychologa, možná ses minula profesí 😊

    OdpovědětVymazat

Instagram

Theme by BD