Social Media

Čím chceš být, až vyrosteš?

Každého něco baví, jen mě nebaví nic. Tahle myšlenka se mi vrací dost často. Znám lidi, kteří jsou nadšenci do umění, do tvorby všeho možného, do studia, do pomoci druhým, dokonce třeba i do víry. Ale mě nebaví nic tak moc, že bych se bez toho nedokázala obejít. Mým cílem vždycky bylo dělat to, co mě baví a vždycky jsem se to snažila najít v konkrétní profesi - doktorka, účetní, učitelka, fotografka...? A co když nic z toho nesedí na 100%? Co když mě to baví, ale mohla bych bez toho v klidu žít? Je možné, že se prostě spokojím s nestoprocentní spokojeností nebo bych měla dál hledat?

Co když je vlastně pro většinu lidí těžké zařadit se do škatulky konkrétní profese? Dřív si každý vybral povolání nebo na něj prostě něco vyšlo, třeba to, co dělala rodina už po generace. Člověk se s tím smířil a něříkal si, že mohl být něco víc, že mohl makat víc, že se mohl rozvíjet (možná si to říkal, ale třeba moje babičky to prostě tak braly a ani je nenapadlo, že mohly být manažerky, markeťačky nebo kosmonautky). Dnes máme ale tolik možností, že se pro nás výběr povolání stává čím dál tím složitější. A tak jsem o tom začala uvažovat jinak. Co když nejde o to, čím chci být, o konkrétní profesi, ale o to, co chci dělat (a jaká chci být?)? Na otázku co chceš dělat se odpovídá mnohem lehčeji, než na to, čím chceš být, ne?

Takže tady je pár věcí, co chci dělat já: cestovat, jíst, bavit se, milovat, chodit na koncerty, meditovat a cvičit jógu, krásný věci, tvořit. A taky jaká chci být: šťastná, spokojená, vyrovnaná, hodná, samostatná, zamilovaná, poctivá.

Možná, že není tak lehké přijít na to, co budete dělat a co vás bude živit. Ale když se pořádně zamyslíte nad tím, co vás baví a uděláte si v tom jasno, tak věřím, že na to přijdete (a já taky). Jedna spolužačka mi řekla, že ráda fotí a natáčí, ráda organizuje a má ráda svatby, a proto by si chtěla založit firmu na organizaci svateb a zároveň by je mohla i fotit. Pro mě je téměř neuvěřitelné, že někdo z těhle tří věcí vymyslí zaměstnání. Ale když nad tím opravdu uvažujete, nemůže to s váma přece dopadnout špatně. Před pár dny jsem navíc četla super článek od mé oblíbené Anie Songe, který byl o tom, jak začala dělat to, co ji baví, a že to nebylo vždycky jednoduché... Určitě doporučuji přečíst!

P.S. Já, dříve největší hejtr sportu, chodím každou středu ráno na jógu do Jógovny a je to skvělý! Chodím na hodinovou lekci jógy s radostí, která mi přijde celkem dinamická, narozdíl třeba od kundalini jógy (teda aspoň podle toho, co znám), a to mi vyhovuje. Krásně se ve mně rozproudí energie a pak mi to celý den myslí jak nikdy 💛

1 komentář

  1. Tak v tomhle článku úplně vidím sebe! Mám to stejně jako ty, vždycky říkám, že chci dělat, co mě baví, ale zatím si nedokážu představit žádnou profesi, která by mě opravdu bavila. Neustále mi to vrtá hlavou, zejména když přicházejí otázky, kam chci na vysokou. Což vlastně taky nevím.
    Tak snad najdeme, nebo si vytvoříme, takovou práci, která nás bude naplňovat. :)
    marketa-h.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Instagram

Theme by BD