Believe in yourself

Zkouškové bylo docela náročné - u všech těžkých zkoušek jsem si dala hned první termíny, abych je měla co nejdřív za sebou, takže jsem teď docela makala. Dneska mě ale čeká poslední těžká zkouška, v úterý a středu dohromady tři lehčí a ve čtvrtek příjmačky v Brně. Co mi díky tomu všemu stresu a učení došlo?

Myslím si, že jsem docela sebekritický člověk. Vím, že ne všechno zvládnu a že musím opravdu makat, abych dosáhla toho, co chci. Tenhle přístup asi vychází z toho, co mě doma už odmala učili. Rodiče mi vždycky říkali, že když se budu dost snažit, hodně učit, budu dělat všechny úkoly a odevzdávat práce včas, tak všechno zvládnu. S tímhle přístupem jsem narazila po maturitě, kdy jsem se už prostě nedokázala naučit na příjmačky. Ne, že bych byla líná, ale kdykoliv jsem si četla biologii nebo počítala příklady z fyziky, vůbec jsem nemohla vnímat. A tak jsem se nedostala na fyzioterapii. To už mě teď netrápí, ale při tomhle zkouškovém se mi opět „zhroutil celý svět“. V letním semestru jsme měli pracovat na vlastním výstavním souboru. Já jsem si vybrala autoportréty na téma subkultury. Hned na první hodině jsem řekla, jaké téma chci fotit. Jako jedna z mála jsem včas odevzdala anotaci. Byla jsem skoro na všech konzultacích. Když mi jeden učitel řekl, že se mu na jedné fotce nelíbí světlo, přefotila jsem ji. Další učitel mi řekl, že se mu nelíbí celé téma - jak může říct, že se mu nelíbí téma, když ho předtím schválil? - a že si není jistý ani fotkama, ale ať fotím dál. Tak jsem fotila a týden před odevzdáním mi bylo řečeno, ať celý soubor přefotím. To ale není tak lehké - měla jsem každý den těžkou zkoušku a navíc šlo o autoportréty ve dvojici, takže jsem byla závislá i na čase druhého člověka.

Jak jsem to vyřešila? První den jsem byla rozčílená a nešťastná zároveň - proč se tohle děje mně, když jsem všechno odevzdala včas atd. Další den jsem si řekla, že budu muset udělat jiný soubor, protože na tenhle už nemám čas. Vymyslela jsem nové téma, počkala na víkend, kdy budu mít volno (je důležité určit si priority, nejdřív jsem udělala zkoušky, o víkendu jsem nafotila soubor a teď se můžu opět věnovat zkouškám a dát fotky do tisku) a prostě jsem v sebe věřila. Nafotila jsem soubor luminografických autoportrétů, nemám v plánu je už konzultovat, ale prostě se spolehnout na svůj cit.  Nic hrozného se snad stát nemůže.