Changes

Všechno je jinak. Pamatujete, jak jsem psala o tom, že chci na fyzioterapii a jak se musím učit na příjmačky a bla bla bla. Nedostala jsem se tam. Ale to nevadí, protože se staly věci, které mně přesměrovaly úplně jinam.

Už na začátku minulého školního roku, když jsem se rozhodovala, kam si dát přihlášku, mně to furt táhlo k fotografii. Pamatuju si, že jsem seděla u kadeřnice a ona se mně ptala, kam chci na vysokou a já říkala, že na fyzioterapii, ale že bych nejradši šla na fotku, což se ale nelíbí rodičům. A tam jsem se začala připravovat na příjmačky z biologie a fyziky, chodila jsem na přípravné kurzy atd. Měsíc před příjmačkama, když jsem měla dost špatné výsledky na zkouškách nanečisto jsem si začala říkat, že se asi nedostanu a že bych se měla poohlédnout po nějaké soukromé škole, kde by se učila biologie, abych se mohla připravovat na příjmačky, které budou za rok. A během chvilky jsem narazila na VŠKK, obor fotografie a audiovize. Vzala jsem to jako šanci, dělat opravdu to, co chci. Šla jsem sice na všechny příjmačky na fyzio, dala jsem ještě trochu přípravě na ně, ale stejně mi bylo jasné, že skončím u fotky. A tak se taky stalo.

Začala jsem o všem uvažovat a došlo mi, že co se má stát, se stejně dřív nebo později stane, že přitahujeme to, co si přejeme a že do sebe všechno zapadá. Různé drobnosti, které nám třeba přišly zbytečné, se nám nakonec můžou hodit. A všechno, co do našeho života vstupuje a co se v našem životě děje má svůj důvod.

Pokud by vás zajímalo, ja kprobíhaly příjmačky: přišla jsem asi v 8 hodin do školy, měla jsem s sebou na flashce cca 20 fotek. Nejdřív proběhla prezence a pak jsem všichni asi hodinu čekali, než přišel profesor a vybral si naše práce a seznamy s oblíbenými filmy, výstavami a tak. Docela mně vyděsilo, když jsem viděla, jak mají někteří fotky vytisklé ve formátu A3 nebo dokonce nějak úhledně svázané. Nicméně jsem spoléhala na to, že mám snad dostatečný všeobecný přehled a moje fotky jsou v pohodě. Byla jsem třetí na řadě, tříčlenná komise se mně zeptala nejdřív jak jsem se dostala k focení a potom se mně ptali na díla, které jsem měla na seznamu - třeba co se mi líbí na Trainspottingu, za jaký film dostal Forman Oscara a jaké mám ráda fotografy. Pak mně poslali ven a asi za 2 minuty mi řekli, že jsem přijatá.