Jako malá jsem narozeniny milovala, asi tak jako většina dětí. Milovala jsem je i v patnácti, kdy jsem byla pyšná, že jsem dostala občanku, i v šestnácti, protože sweet sixteen, v sedmnácti, to už jsem byla velká holka, která narozky slavila s flašku na Stalinu, v osmnácti to je snad jasný proč... V devatenácti mi to přišlo ještě celkem cool, protože maturitu jsem měla za sebou a vysokou před sebou a všechno bylo fajn. Ve dvaceti už tak úplně ne a v jednadvaceti? Vůbec.
Poslední rok a něco už nechci stárnout. Ne, že bych se bála vrásek nebo že by mi starší lidé připadali nudní. Jen mám pocit, že nejlepší to stejně bylo v takových šestnácti, sedmnácti, kdy jsem mohla dělat to samý co teď, ale taky nemusela. Ráno jsem šla do školy, po škole jsem byla s mým klukem, večer jsem se učila a v pátky nebo soboty šla s kamarádkama na víno, celkem slušně se opila po dvou sklenkách vína [to se vlastně nezměnilo doteď, good for me, aspoň ušetřím] a měla klídek. Klídek mám víceméně pořád, jenže cítím takový ten tlak. Ten, o kterém si myslíte, že je zvenčí, ale ve skutečnosti pramení z vašich vlastních představ. Měla bych být takováhle, v jednadvaceti už bych měla tohle, moje máma v jednadvaceti... No a vy mezitím co vaše máma už byla vdaná, měla práci a úvěr na první byt či co, sledujete Stranger Things 3 v posteli pro jednoho ve svém dětském pokojíčku a přemýšlíte, kam půjdete večer na pivo, a že to nesmíte přehnat, páč ráno vstáváte do práce - tou prací je samozřejmě myšleno sezení na recepci.
Trochu si z toho dělám srandu, to je pravda. Můj život je fajn, ale občas je mi v tom mým pokojíčku těsno a občas je mi těsno v sobě samé. Zároveň je ale pravda, že život se vám může změnit třeba během pouhého měsíce o 180°. Vidím to u některých kamarádů, kteří to měli jako já a najednou byli pryč z domu a všechno je jinak.
Takže ty moje narozky vlastně končí happy endem, protože bude dort a za chvíli pak už budu velká.
A co jsem během svěho dvacátého roku zvládla? Přijali mě na filmovou analýzu, měsíc jsem pracovala v Paříži, snažila se studovat dvě školy najednou, ale byla na to moc líná, začala pracovat v milované Jógovně, kde potkávám samé super a zajímavé lidi, vykašlala se na filmovou analýzu, seznámila se se super holkama a začala s nima dělat podcast, jela znovu do Paříže a slušně tam pařila, dvakrát někde vystavovala fotky a připadala si díky tomu strašně cool a umělecky, začala věci brát víc nezávazně [vyložte si to jak chcete, doporučuji tím nejhorším způsobem, protože ten bude nejblíž realitě], přestala se cítit nemístně a poslední bod, jela na dovolenou s rodiči, což bylo dost odvážné, ale já tenhle rok začala být odvážná a statečná, takže jsem to zvládla 😅 Chci říct, jet po několikaleté pauze s rodiči na dovolenou a nepohádat se s nima mi přijde dost dospělé. Asi už začínám dostávat rozum, když mi bude tě jednadvacet. Haha, to si povíme až budu ty narozeniny zapíjet, kolik rozumu budu mít, až se mi v noci nebude dařit dostat domů, protože nebudu vědět, kde bydlím, nebo podobně. Mějte se fajn <3
S tými narodeninami to mám podobne. O mesiac ma čaká 19ka a keď pomyslím na to, že moja mama už v tom veku vychovávala dieťa tak tiež si radšej pustím Stranger Things 3 (celkom to začína mať grády, ale predošlé série ma bavili viac) a potlačím také myšlienky. :D
Každopádne sa stavím, že keď budeme mať cez 60, tak sa len zasmejeme nad tým, že v osemnástich sme toto "stárnutie" tak riešili. :)
Já to měla stejně, furt tak nějak stabilní, nevěděla jsem moc co a jak a najednou se mi ten život fakt o těch 180° otočil. Odstěhovala jsem se, řešíme s přítelem takový ty dospělácký věci atd. Svoje 21 jsem oslavila v sobotu, haha :D.
Tak v prvom rade všetko najlepšie! 😂 Tieto tvoje články o živote ma neskutočne bavia, pretože v nich častokrát nachádzam samú seba. Síce mám len 18, ale tak nejak sa s tým stotožňujem
Všechno nejlepší! Já jsem se zatím pokaždé těšila na to, jak budu starší. Vždycky jsem čekala na takovou tu hranici patnáctého nebo osmnáctého roku, která nakonec stejně nic neznamená. Osmnáctiny jsem oslavila teprv nedávno, ale už jsem také měla takový ten divný pocit, že jsem nějak stará, že všechno rychle uteklo a vlastně jsem si uvědomila, že nevím, jak to všechno bude dál a kam mě vítr zavane. :D Zatím se ale stále těším, protože po prázdninách teď budu maturovat, psát přijímačky na vysokou školu (na tu maturitu a přijímačky se samozřejmě moc netěším) a pak bude snad všechno jiné! Nemůžu se dočkat, až skončí moje každodenní rutina na gymplu. Doufám, že mé dny začnou být víc různorodé a já zas nebudu jak pecka sedět za učebnicí z fyziky i když vím, že mi do budoucna k ničemu nebude. :)
Děkuji :) To chápu, na gymplu je to pořád to samé dokola :D V tom je vysoká fajn, že si vybereš obor, který tě zajímá a už se ubíráš nějakým směrem.. :)
Studuju mediální studia, jsem lektorkou jógy, fotím produktovky a jsem spoluautorkou podcastu Ještě jednu, prosím. Mimo to ráda koukám na starý filmy, piju kávu nebo se mazlím s mým psem Sin-Jinem. Snažím se psát o věcech, které mě pálí a nevyhýbat se kontroverzním tématům, stejně jako to dělám i v reálném životě. Věřím, že pravda je vždy správná, ať už je jakkoliv těžké ji přijmout.
S tými narodeninami to mám podobne. O mesiac ma čaká 19ka a keď pomyslím na to, že moja mama už v tom veku vychovávala dieťa tak tiež si radšej pustím Stranger Things 3 (celkom to začína mať grády, ale predošlé série ma bavili viac) a potlačím také myšlienky. :D
OdpovědětVymazatKaždopádne sa stavím, že keď budeme mať cez 60, tak sa len zasmejeme nad tým, že v osemnástich sme toto "stárnutie" tak riešili. :)
Taky si myslím, ale zároveň mi přijde, že ten čas tak rychle utíká a už mám 20 let za sebou :D
VymazatJá to měla stejně, furt tak nějak stabilní, nevěděla jsem moc co a jak a najednou se mi ten život fakt o těch 180° otočil. Odstěhovala jsem se, řešíme s přítelem takový ty dospělácký věci atd. Svoje 21 jsem oslavila v sobotu, haha :D.
OdpovědětVymazatTheWayByA
Tak to mi dává naději :D
VymazatTak v prvom rade všetko najlepšie! 😂 Tieto tvoje články o živote ma neskutočne bavia, pretože v nich častokrát nachádzam samú seba. Síce mám len 18, ale tak nejak sa s tým stotožňujem
OdpovědětVymazatTHE EFFLORESCENCE GIRL
Děkuji děkuji 🙏😊
VymazatVšechno nejlepší!
OdpovědětVymazatJá jsem se zatím pokaždé těšila na to, jak budu starší. Vždycky jsem čekala na takovou tu hranici patnáctého nebo osmnáctého roku, která nakonec stejně nic neznamená. Osmnáctiny jsem oslavila teprv nedávno, ale už jsem také měla takový ten divný pocit, že jsem nějak stará, že všechno rychle uteklo a vlastně jsem si uvědomila, že nevím, jak to všechno bude dál a kam mě vítr zavane. :D
Zatím se ale stále těším, protože po prázdninách teď budu maturovat, psát přijímačky na vysokou školu (na tu maturitu a přijímačky se samozřejmě moc netěším) a pak bude snad všechno jiné! Nemůžu se dočkat, až skončí moje každodenní rutina na gymplu. Doufám, že mé dny začnou být víc různorodé a já zas nebudu jak pecka sedět za učebnicí z fyziky i když vím, že mi do budoucna k ničemu nebude. :)
Tereza's journal
Děkuji :) To chápu, na gymplu je to pořád to samé dokola :D V tom je vysoká fajn, že si vybereš obor, který tě zajímá a už se ubíráš nějakým směrem.. :)
Vymazat