Day 0: Jeden rok v mém životě

Jeden rok. Dvacetina mého života. Loni v tento den jsem započala svou 365 Days challenge. Mým cílem bylo dělat vše naplno, makat na sobě, někam se posunout a narovnat se. Tady je souhrn všecho, co jsem za ten rok zvládla.


Proč jsem s 365 Days Challenge vůbec začala? Nebavilo mě, jak žiju. Nebavilo mě, že jen tak proplouvám, plním zadané úkoly, hlavně abych měla vše splněné, nic víc, nic míň. Nebavilo mě, jak mě spousta lidí využívá, jak mě nerespektují, jak si myslí, že si ke mně můžou všechno dovolit. Nebavilo mě, jak jsou lidi nespravedliví, jak si myslí, že jim všechno projde. Nebavilo mě mlčet a dělat jakoby nic. A nebavilo mě být sama s sebou takovou jaká jsem byla. Proto jsem se snažila udělat ve svém životě změnu. Někdy to šlo líp, někdy hůř, někdy jsem úplně ztratila motivaci a jen přežívala, ale pak jsem se zase nakopla.

Březen 2018: Jela jsem do Gentu, ostříhala jsem si vlasy, byla jsem na studentské demonstraci, četla jsem Girlboss a Příběh umění, byla jsem na výstavě Koudelky, pomohla jsem mými klukovi se přestěhovat a vystajlovat byt.

Duben 2018: Jezdila jsem na rekole, nafotila jsem portréty s kamarádkou (první focení někoho jiného než sebe v ateliéru se světlama), začala jsem číst Jíst, meditovat, milovat (čtu doteď), dojela jsem do Poděbrad a zpátky, napsala jsem společný článek s dalšími blogerkama, pomohla jsem kamarádovi se přestěhovat a zařídit byt, dělala jsem první kolo přijímaček na Muni, zažila jsem jednu z nejromantičtějších snídaní brzo ráno v parku pod Nuselákem (dejte mi koblihu a kafe a bude pro mě romantika úplně všechno), šla jsem na Girls to girls x Biosophy workshop a napsala o tom článek, který sdílená Teri Hodanová - ten článek si přečetlo za jeden den 500 lidí, tolik lidí si už od té doby žádný jiný článek nepřečetlo, začala jsem nakupovat v Bezobalu.

Květen 2018: Začala jsem používat pouze přírodní kosmetiku, kvůli začínající dermatitidě, a musela jsem překousnou to, že mám na obličeji strašnou vyrážku a nemůžu ji skrýt pod make-up, fotila jsem výstavni soubor, který byl nakonec zamítnut, chodila jsem plavat.

Červen 2018: Nafotila jsem nový výstavní soubor, dokončila jsem prvák, jela jsem do Brna na druhé kolo přijímaček a následně jsem byla přijata, v Brně jsem navštívila 6 podniků za 24 hodin (můj rekord?), začala jsem pracovat na letišti a vstávala na směny ve 3:30, přestala se kamarádit s mým nejlepším kamarádem a zdravě tím restartovala náš vztah - ukázala jsem mu, že takhle prostě ne a on se po pár měsících vrátil.

Červenec 2018: Jela jsem téměř spontánně do Varů a viděla tam jen jeden film, rozhodla se, že strávím srpen prací v Paříži - a začala se narychlo učit frájinu, což mi vydrželo tak 5 dnů, oslavila jsem 20. narozeniny, které se vůbec nepovedly, zažila svou nejhorší kocovinu, odjela jsem do Paříže.

Srpen 2018: Užívala si nádhernou Paříž a zároveň byla strašně smutná, překonala jazykovou bariéru a zjistila, že francouzsky rozumím líp, než si myslím, rozešla se na dálku se svým klukem a v následujících měsících vybudovala nejhezčí kamarádský vztah, jaký si můžu přát, překonala svůj stesk a vydržela v Paříži, vydělala si dost peněz, abych se tam uživila, jela s kamarádama pod stan k lomu. Podnámka pod čarou: Tohle byl asi nejzlomovější měsíc. V Paříži jsem začala cítít, že potřebuju víc prostoru pro sebe, abych se mohla rozvíjet a pracovat na sobě. Došlo mi, co musím změnit ve vztahu s mým klukem, ale jelikož na to nepřistoupil a ani jeden jsme se nevzdal svého přesvědčení, rozešli jsme se. Šťastnější teď nejsem, ale vím, že setrvávat ve vztahu z pohodlnosti je blbost, a tak jsem aspoň ráda, že si stojím za tím, čemu věřím.

Září 2018: Znovu se začala kamarádi s mým nejlepším kamarádem a nastavila hranice našeho vztahu, odpracovala posledních pár ukrutných směn na letišti, jela na Farmu Koldín na detox pobyt - cheatovala jsem a snědla 2 rohlíky, ikdyž jsme měli pít jen zeleninové šťávy, ale co už.

Říjen 2018: Nastoupila jsem do druháku a na Muni, začala cvičit jogu, začala fotit skleněná brčka, navázala spolupráci s Mandalime a nafotila deníky vděčnost, šla na design blok - sama.

Listopad 2018: Vykašlala jsem se na Muni - a tím se naučila, že když něco prostě nejde zvládnout a ani to není potřeba, je možné to pustit a nevyčítat si to, začala jsem pracovat v Jógovně, jela s kamarády na chalupu, jela na týden fotky do Bratislavy, šla na Pokoje a další demostrace. 

Prosinec 2018: Byla jsem na stáži, hodně toho nafotila, hrozně se opila pár dnů před Štěrým dnem, užila si Vánoce a Silvestr s kamarády - ten Silvestr byl boj, haha, ale vydržela jsem.

Leden 2019: Fotila, pracovala, učila se a zvládla jsem všechny zkoušky na první pokus.

Únor 2019: Seznámila se se super holkama a začala s nima plánovat něco mooc fajn, nafotila Báru z Nikolajky, nafotila fotky k našemu projektu v Booo Apartments, opětovně zažádala o prospěchové stipendium za minulý rok a nenechala se podělat - zrovna jsem se vrátila ze studijního, kde jsem podala finální žádost a stipendium by mi (snad už) mělo být uděleno, i přes spoustu komplikací ze strany školy (včetně toho, že paní manažerka položila telefon mému tátovi, když jí došly argumnenty, což mě pobavilo).

Březen 2019: Zrovna teď jsem celkem smutná a osaměla, ale to snad znamená, že jsem blízko transformaci a změně v mém životě. Jen se správně rozhodnout a udělat správný krok.

To byly ty výraznější události v mém roce. Ty, na které si už konkrétně nevzpomínám, ale které byly možná ještě důležitější, jsou chvíle, ve kterých jsem se překonala a třeba řekla NE někomu, komu jsem to dřív říct nedokázala. Nebo jsem vysoupila ze své komfortní zóny a udělala něco, čeho jsem se bála. A bylo toho opravdu hodně.

Proto vězte, že:

Když jste dost stateční, abyste za sebou nechali všechno známé a pohodlné, což může být cokoliv od vašeho domu po staré zášti, a vydáte se na skutečnou cestu hledání, ať už po světě nebo uvnitř sebe, a když skutečně chcete pokládat všechno, co se vám na té cestě přihodí, za vodítko, a jestli dokážete přijmout každého, koho na té cestě potkáte, za učitele... a především, jestli jste připraveni čelit obtížným pravdám o sobě a odpouštět si, pak vám skutečná pravda nezůstane utajena.

- Jíst, meditovat, milovat